Já začnu

žádným zázrakem
Většinou jezdíme na výlety 4 (2+2), občas s námi jede švagrová s malou či nějaká babička. Někdy tu bandu nakrmit je snadné, někdy těžké. Mám pocit, resp. to vím, že dost záleží kdo první vytáhne nějakou sladkost, pak u prcků je těžší jim dát normální jídlo. A na to jsou babičky a švagrová experti

. Sám jsem tedy proti sladkostem, a snad se mi daří švagrovou i babičky v tomto směru "cvičit". Ale na druhou stranu, po nějaké větší zátěži/výstupu a po normálním jídle, rádi dáme dětem nějakou sušenku či sladší pití.
Každopádně na výlet obvykle bereme jabka či hrušky, nebo třeba obyčejnou okurku, papriku. Šikovné je to již nakrájené v nějaké krabičce, což je i skladnější do batohu a zůstane to "nerozblemstané"
Na svačinu nevymýšlíme žádné velké věci, obvykle pečivo s máslem a nějakou uzeninou, při delších výletech nějaké trvalivější, nebo tvrdým sýrem (taveňáky u nás nejedou). Časté jsou zapečené tousty (obvykle kečup, sýr, šunka, třeba i cibule či paprika). Občas i slané či sladké pečivo (koblihy, croissanty, tyčky, apod.).
Na větší výlet místo oběda připravíme do dózy nějaký salát, většinou těstovinový na různé styly. Tuňák nebo špenát s nivou nebo studený těstovinový (sýr, šunka, zelenina (okurka, paprika, rajče, mrkev, ..., zakysaná smetana/jogurt s majonézou, oliv olej, sůl, koření).
Ale samozřejmě pokud je na cestě dobrá restaurace, zastavíme se na jídlo. Ale už jsme také vycvičení, v restauraci žádné sladké nápoje před jídlem, pak prostě nic děti nesní. Obvykle pro 2+2 (máme 5 a 7 věk dětí), tak 2 nebo 3 polévky

a většinou jen 3 jídla. Tatínek se pak většinou zhostí oné role "dojížděče" po dětech. Vše dost ovlivňujou právě sladkosti a sladké nápoje, když to není, tak děti sní v poho všechno. Když třeba i 2 hodiny před je sladké (tím myslím různé bonbóny, žvýkačky, čokolády, ...), tak prostě nejí. A cestou klidně ochutnáme místní dary na cestě, ať to je ovoce na stromech či třeba smrkové výhonky nebo třeba sedmikrásky, apod.
