Pěší značky a značeníTrocha historie značení, které začalo právě v roce 1889 červenou značkou Štěchovice - Svatojánské proudy tzv. označovacím družstvem, následovaly trasy na Karlštejn, Skalku a Rač. V roce 1912 byly dokončeny první dálkové turistické trasy z Prahy přes Brdy na Šumavu. Nadšení turistů bylo veliké, a již v roce 1920 má celé Československo 25000 km značených tras, v roce 1938 už je to 40000 km. Válka značení a zejména údržbu narušila. Po roce 1954 vstupuje do značení vláda usnesením o nové organizaci turistiky a cestovního ruchu. V roce 1958 ČSTV vydává směrnici o jednotném značení, což přineslo i finanční příspěvek na značení a údržbu, ale také na cestovné lidí, kteří značení prováděli. Tento důležitá krok vedl k celkové obnově značení v republice i zvyšování kilometráže tras. Po převratu a rozdělení republiky financování značení převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor cestovního ruchu a v současné době je pouze v ČR vyznačeno přes 40000 km pěších tras, kde je přes 60000 tabulek a směrovek, přes 3000 směrovníků a přes 1600 laminovaných map v zavěšených rámech nebo stojanech.
Základní značení je pásová značka(y) o velikosti 10x10 cm (např. přes louku, může být značka větší, aby byla vidět na delší vzdálenost). Obsahuje vždy 3 pásy, horní a spodní je bílý, pás uprostřed je barevný. Turistické značky dle KČT mají prostřední pruh buď červený, modrý, zelený nebo žlutý. Když je na jednom místě více barevných tras, jsou pod sebou. Pokud je u značky šipka, např. v odbočkách, křižovatkách či lomech cest, ukazuje vám značka jakým směrem máte jít. Může to být doplněno i textem natřeným třeba na stromě, kameni nebo asfaltce. Když je rozcestí, kde uprostřed je strom a značka je na jedné straně stromu, znamená to, že trasa vede na té straně, kde je značka.
Na koncích, vlastně i začátkách tras se používá malý čtverec, dále jsou různé odbočky ke studánkám, pramenům, zříceninám, vrcholům hor, vyhlídkám a dalším zajímavým objektům. Specialitou jsou místní značky, buď se jedná o nějakou naučnou stezku (obvykle zelenobílá) nebo místní trasu. Když narazíte na turistickou tabulku, je tam popisek daného místa, obvykle je tam i informace o nadmořské výšce či nějaké další informace. Turistická směrovka nám ukazuje směr trasy s textem nejbližších dalších bodů či konečného bodu.
Na turistických mapách či přímo i v terénu najdete další značky, některé z nich na dalším obrázku.
Lyžařské značky a značení
Lyžařské značení je velmi podobné pěšímu, akorát místo bílého horního a spodního pruhu, jsou pruhy oranžové.
Cyklistické značky a značení
Cyklistické značení se vyznačuje žlutou barvou s černým písmem a symbolem kola. Mohou obsahovat drobnou různou grafiku, jako loga, značky či piktogramy. Rozlišujeme klasické směrovky = směrové tabule (IS 32 a IS 19), kde najdeme číslo cyklostezky a počet kilometrů k uvedenému cíli (horní nápis uvádí cílový bod (u dálkových nejdelší bod za 25-35 km) a spodní další rozcestí/zastavení), a pak návěsti, což jsou větší tabule (IS20), kde jsou značeny různá cílová místa, odbočky, překážky či změny značení.
Cyklotrasy nejsou okružní, vždy vedou z jednoho místa do druhého, malou výjimkou mohou být místní tematické trasy, ty právě obsahují různá loga či piktogramy.
Jedno číselné nebo dvou číselné cyklotrasy jsou dálkové národní trasy. Tří číselné jsou regionální trasy a čtyř číselné pak místní trasy.
Pak jsou ještě cyklostezky EuroVelo, což jsou trasy po záštitou Evropské cyklistické federace ECF.
Níže vysvětleno na obrázkách.
Kompletní cyklistické piktogramy ke stažení ZDE.