Zatím 4 rodinné dovolené se zaměřením na turistiku, vždy jsme volili pronájem celé chaty/chalupy s vlastním stravováním, a musím říci, že jsme měli dosud vždy štěstí na kvalitu ubytování i lidskost majitelů.
Začnu tím posledním, ty starší postupně přidám.
2022 - Beskydy
Naše chalupa byla v části Trojanovic u Frenštátu pod Radhoštěm. Trocha plánování cesty byla nutnost, přeci jen přes 300 km je dost (Protivín - Trojanovice), ale cesta tam probíhala celkem v pohodě, až malý zádrhel s obědem, kdy jsme měli vyhlídnutou dobře hodnocenou restauraci napůl cesty. Když jsme dorazili, bohužel nás uvítala cedule "Pro nedostatek personálu restaurace dočasně uzavřena.", tak jsme rychle hledali jinou možnost v mobilu a vlastně hned v další vesnici nám to ukázalo poměrně vysoké hodnocení 4,8 na googlu jedné restaurace. No restaurace, těžká retro čtyřka z minulého režimu, vesnická, interiér původní
ale vlastně hezké to bylo se vrátit do časů komunismu. A teď jídlo, na výběr 2 hlavní jídla a jedna polévka. Musím vám říci, že tak dobrou pepřovou omáčku s knedlíkem jsem ještě nejedl, i druhé jídlo bylo velmi dobré, a další příjemné překvapení cena, téměř také "retro". Když se hospoda velice rychle zaplnila, pochopil jsem, proč má tak vysoké hodnocení, kvalitní jídlo za dobrou cenu.S plnými břichy jsme dál jeli směr Brno, Kroměříž, Valmez a pak konečně Trojanovice. Tam nás čekala majitelka chalupy, která nás ubytovala (2 rodiny + babička), musím říci dobrá chalupa to byla. A my vyrazili na špacír okolo a plánovat výlety. Základní plán už z domova byl jasný, Pustevny, Radegast, Radhošť, Lysá hora, Rožnov. Postupně jsme přidali ještě Štramberk a já si pak udělal takový celodenní sólo výlet, kdy ostatní byli zničeni.
Jako první byly Pustevny, plní sil jsme šli od chalupy cca 2 km k dolní stanici lanovky, nu pohled na turistickou cestu lesem, po kamenech nebyl úplně příjemný pro slabší členy výpravy, ale nakonec i švagrová opustila myšlenku na lanovku a šla. No, bylo to fakt hodně náročné, velmi strmé stoupání po kamenech sice nebyl tak dlouhý, ale bylo to fakt náročné, ale krásné. Nahoře nás čekaly krásné stavby Jurkoviče, dali jsme si oběd v Maměnce a vydali se směr socha Radegast. Musím říct, cestou ty různé výhledy do krajiny na obě strany, super. Zejména vyhlídkové místo na Trojanovice, prostě nádhera, to by člověk koukal celý den tam. Pro mě zklamání byla socha Radegasta, asi to všichni fotí tak, aby vypadal velká, ale ona je fakt malá. No nic, šli jsme dále směr Radhošť, ale tam už jsme nedošli kvůli času i silám a vydali se zpět dolů po zelené zpět do Trojanovic, krásná procházka lesem, ty bukové husté lesy, nádhera.
Další den byl takový "odpočinkový", jeli jsme do Rožnova, tedy hromadné parkoviště a hušky pěšky na rozhodnu, krásně to Jurkovič navrhnul a postavil, pak jsme vstoupili do areálu rožnovského skanzenu, vstupné bych řekl odpovídající, a musím říci, ta horní část je krásná, průvodci jednotlivými chalupami v dobových krojích, krásně vše vypráví, za mě nejzajímavější byl větrný mlýn, ale bylo to vše pěkné. Pro ostatní, je to na celý den, když by člověk chtěl projít i spodní část. Trochu jsme naštvali babičku, že nechceme do dřevěného městečka.
Z toho technického pohledu, nákupy, dostupnost služeb, nedaleký Frenštát úplně v pohodě, i do Trojanovic jezdí bus. Samotný Frenštát nás výletnicky úplně neoslovil, ač to náměstí je pěkné.
Další výlet byl do Štramberku, kam chtěla babička, a musím říci, povedený výlet. Auto jsme nechali až vzadu, na parkovišti k hradu (ty v centru byly plné). Vyšlápli jsme si zadem na hrad, kde je rozhlednička, ale i rozhled z hradeb je dostatečný, pak směr náměstí a samozřejmě ty "ušáci" štramberský, který "uši" koupit. No, koupili jsme asi od 4 výrobců a nejvíc nám chutnali od paní Knápkové z náměstí. Pak jsme se vydali přes hlavní ulici až k areálu Šipky. A tam jsme si přečetli o poměrně zajímavé historii, velmi dávné historii, a musím říci, je to unikát, který je známý ve světě. Zničeni jsme již více botanickou zahradu neprocházeli, naše kroky už směřovali do nějaké cukrárny, a musím říci, volba Cukrárny U Hezounů, moc dobrá volba. Pak už zpět domů.
Pokud si pamatuji, následoval den volna, ale ten já jsem využil k celodennímu výletu. Lákal jsem i ostatní, ale zmoženi 3 dny výletů nikdo nechtěl, ani má manželka. Pojal jsem to od začátku trochu dobrodružně, že se dojde podívat nad Trojanovice na malý vodopád, který tam skutečně je, ale vody bylo pomálu, a pak že půjdu nahoru svahem neznačenou trasou na zelenou. Byl to docela očistec, úhel kopce ohromný, žádná cesta tam fakt nebyla, jen spadané listí z buků, takže to klouzalo a musel jsem fakt opatrně. Nakonec se mi podařilo vyškrabat na nějakou lesní cestu, která mne pomocí mobilu zavedla na zelenou. Uff, docela jsem se zapotil, ale bylo to pěkné. Po zelené nahoru na hřeben a pak už směr Radhošť. Musím říci, prostě krása, jak výhledy, tak kostelík zvenku i zevnitř. Po krátkém občerstvení (rohlík a voda) jsem se vydal na "Pinďulu", tedy sedlo Pindula, pěkná štreka, přešel hlavní a najel jsem cestu na rozhlednu Velký Javorník. Cesta byla dlouhá, celkem náročná, ale krásná. Nahoře je poměrně dost vykáceno, ale zasázeno. Už docela unaven jsme se doškrábal nahoru na rozhlednu, jo pěkný výhled, dal si dole něco malého a pivko a hurá dolů od Frenštátu. Šel jsem po zelené, ale pak se trochu ztratil, přesto jsem přes areál skokanského můstku dorazil do Frenštátu, něco nakoupil k večeři, busy už žádné nahoru do Trojanovic nejely, tak jsem musel pěšky. No je to táhlé, únavné. Celkem jsem nachodil cca 18 km za ten den, ale bylo to krásné.
Další den a to byly v plánu pro celou grupu Lysá hora
ač jsem měl v nohách těch 18 z předešlého dne, ale v pohodě. Zvolili jsme nakonec trasu od vodní nádrže Šance. Sice prý je hezčí trasa z druhé strany po žluté z Krásné, ale i tato trasa od Šance byla velice hezká. A hlavně bez lidí, potkali jsme opravdu "pár" turistů, jinak jsme šli sami. A musím říci, 2/3 byly příjemné, pozvolně nahoru, tak 1/3 to byl krpál, zejména poslední část. Samotná Lysá hora naplnila mé očekávání, krásné místo, výhledy, dali jsme si fajn oběd v té samoobsluze a pak zpět jinou trasou po červené/modré zpět k autu. To už byl trochu "václavák" po kamenech, ta cesta od Šance byla zlatá oproti tomuto.A to je asi z výletu do Beskyd vše, musím hodnotit Beskydy za opravdu krásné, asi nejhezčí hory v ČR bych řekl, ač všude je krásně, a rád bych se do Beskyd zase vrátil chodit. Cestou zpět jsme navštívili ještě Kroměříž (v té zahradě jsem se za vstupné docela slušně prospal na louce, zatímco ostatní procházeli zahradu), co bylo dobré suši v Kroměříži v jedné restaurace, moc dobré.
